sobota 30. července 2016

Co mě vážně štve...

... jsou emaily bez oslovení, text je naprosto stupidní a jako třešnička na zkaženém dortu je absence podpisu odesilatele.
Achjo. Nevím jak vás, ale mě to vážně vadí. A dneska jsem se rozhodla, že prostě na takový email, i když je pracovní a přišel od klienta (tedy někoho kdo by přinesl peníze) neodpovím.
Nejsem žádné hej nebo počkej. Když nestojím té osobě za oslovení, pozdrav a podpis, nebudu s ní komunikovat vůbec. 
Konec, tečka!

Trochu se mi ulevilo, uff.



středa 27. července 2016

Sever - západ a zpět

Prázdniny se pomalu budou lámat, ale ještě bude zbývat celá jejich půlka!:)
Cestovní tašku zabalit, na nic nezapomenout. Hlavně kolo a cyklo výbavu pro našeho mladého cyklistu.

sobota 23. července 2016

...Praha

Kolem druhé hodiny jsme s M a M odjeli na Anděl a nechali auto v podzemní garáži.
Pěšky jsme se vydali Štefánikovou ulicí na Újezd, kolem Švandova divadla a fontány
 kde stával tank č.23. Pokračovali jsme na Újezd a lanovou dráhou se vyvezli na Petřín. Růžový sad byl zrovna v květu.

Výlet do Prahy...

Ve čtvrtek ráno jsme odjeli do Prahy na poslední rozloučení s naším kamarádem.
Smutek, lítost. Budeme vzpomínat Pavle.




úterý 19. července 2016

Užíváme si volna...

... a prázdnin. Máme přece tu výhodu, že bydlíme kousek od lesa:)
Včera procházka s košíkem (co kdyby) a kyblíkem na borůvky. Pár hub se nám připletlo do cesty a byly večer obalované jako řízky. To je dobrota, snad jediná podoba hub, co Mára sní.


pondělí 18. července 2016

Z tábora...

 ...se nám v sobotu navrátil synek.
Příjezd byl plánovaný a avizovaný na 12:55, ale o hodinu dříve nám volala jedna z vedoucích, že už jsou na nádraží.
Tak jsme se nezdržovali a vyrazili s M na vlakové nádraží.
Čekal tam na nás malý špindíra:), ale spokojený.
Ještě jsme zajeli ke klubovně pro táborovou bednu a pak už domů.
Bednu jsme otevřeli hned na chodbě u prádelny, nejbližší cestou oblečení putovalo do pračky.
Kromě holin měl synek všechny boty promočené, poslední dny se ani jim nevyhnul liják.
Celotáborová hra byla letos Malý princ. Děti si přivezly domů tyhle krásné plecháčky:)

pátek 15. července 2016

TAJNÉ ŽIVOTY - seriál...

... co stojí za podívání.
Je to slovenský 13. dílný seriál z prostředí azylového domu.
Líbily se mi jak příběhy, tak herci. Opravdu pro mne jeden z nejlepších seriálů za posledních několik let. 
A ta milá slovenština, to byl bonus navíc.
,,Do azylového domu Druhá šance přicházejí ženy a děti v nouzi. Dům vede Eva, zanícená ředitelka, spolu s Martinem, který ji platonicky miluje. Chod domova i vztah Evy s Martinem zkomplikuje příchod Lindy. Linda se v domově ocitá spolu se svým synem. Tady se seznámí s fyzicky týranou Marií, Romkou Džesikou i s učitelkou Táňou.

Všechny tyto ženy potřebují nejen pomoc pracovníků azylového domu, ale musí si pomoci i navzájem, aby překonaly staré traumata a chopily se druhé šance na šťastný život."
(http://www.serialzone.cz/serial/tajne-zivoty/)




úterý 12. července 2016

Šmoulí les...

...jakože modrej!:)
Dneska před polednem jsem se rozhodla, že když zatím neprší (podle předpovědi mělo minimálně pršet, ne-li přímo lejt), půjdu se podívat do lesa.
Borůvky už jsou a houby rostou.
No, nečekala jsem to, ale v lese je modro, šmoulí les! 

Keříčky jsou obsypané, klidně si můžete vybrat, jestli sbírat malé, větší, nebo ,,kanadské" 

pondělí 11. července 2016

Banánové muffiny



Tyhle mufíny jsou prostě k sežrání dobré.
Peču je, když máme banány už zralejší a nikdo o ně nestojí. 
O tyhle minibábovičky rozhodně každý stojí!
A je to vlastně taková recyklace banánů :)

Na táboře...

je dobře:)
V sobotu 9. července to byl týden co je syn na táboře. 
Včerejšek byl návštěvní den, mladší děti si po týdnu rodiče odváželi, ale starší tam zůstávají druhým týdnem dál. Návštěvy byly od 13:30, kupodivu jsme dorazili s tříminutovým předstihem:)
Měla jsem docela obavy co bude, protože ve čtvrtek mi volala mamka (Markova babička), že jí přišel dopis a nestálo v něm vůbec nic pozitivního, ouuujééé.
Ale, dopadlo to dobře.
Jakmile se nám podařilo najít Máru, byl samá legrace a celou dobu nám vyprávěl a provázel nás tábořištěm. Musím říct, že ty skautské tábory mají něco do sebe.
Holky také chodívaly do skauta a jezdily na různé výpravy.
Tábor mívaly tři týdny, to Mára se svými dvěma týdny je břídil:)
A spaní v teepee, to musí být určitě pro ty děti dobrodružství.
 Udělala jsem pár fotek:
Příjezd k táboru, zleva i zprava jsou pastviny a krásné krávy kolem dokola:)

sobota 9. července 2016

22

let svoji...

Před 22 lety 8.července 1994.
Dvě dvojky, tohle výročí nemá žádný název.
Protože nejsem mistr slova, vypůjčím si kousek textu od pana Otčenáška z jeho knížky Když v ráji pršelo...
A přece – dva, jsme dva! Říkám si s úlevou, Petr a já! Odedávna věří lidé na jistá čísla, některým z nich přisuzují až magické vlastnosti – všelijakým těm trojkám, sedmičkám, třinácti nebo čtyřiceti – nikdy jsme však neslyšela, že by je zaujalo i číslo dvě. A to přesto, že mají dvě oči, dvě ruce a nohy, přes to, že se nový život rodí ze spojení dvou těl, dvojího pohlaví. Proč? Nedovedu si ten nevděk vysvětlit jinak než tím, že o závažnosti čísle rozhodovali především kněží nebo kouzelníci, a ne milenci. Dva – to je víc než jeden, ale rovněž víc než tři, v jistém smyslu je to vůbec nejvíc.  
a tady jsme už vlastně byli 4, ale ještě jsme to nevěděli:)

pátek 8. července 2016

První prázdninový pátek...

...je tady. Hrozně to letí, čas se nedá zastavit.
Venku je dýchatelně, svítí sluníčko, větřík jen tak zlehka pofukuje, ideální počasí.

úterý 5. července 2016

pondělí 4. července 2016

Smutno

mi je, smutno mi je, na ten smutek není lék....
Pravda, není to tak jako v té písničce od Vlasty Redla, ale je mi prostě normálně smutno.
Prázdniny začaly a tady je strašně ticho, prázdno. Když byly všechny děti ještě doma, tak jsem jejich  prázdninové nepřítomnosti vítala a užívala si ticho a prázdno. Teď jsou holky už pryč pořád, osamostatnily se. Jsem moc ráda, jsem na ně pyšná, že nám nevisí kolem krku a jsou schopné se postarat a zařídit se po svém. Jen si na to prostě musím zvyknout. Tím, že nám doma zůstal nejmladší synek, to není takový šok. No a když odjel na tábor, muž v práci, tak to na mě najednou padlo.
Kafe mám uvařené, venku svítí dnes sluníčko, to je rozhodně důvod k úsměvu.

neděle 3. července 2016

Včera - První den prázdnin!

Hurá, hurá, jsou tady prázdniny!!!
Ráno nádraží vyprovodit Máru s tlupou skautů na tábor. Letos poprvé na dva týdny.
Pusa zakázána.
Tak si to užijte a mějte se tam, v neděli 10. se těšíme na návštěváku na viděnou:)